skupina

Změny v dani z příjmů pro rok 2018 (tj. účinné od 1. 1. 2018) pro fyzické osoby (zaměstnance či podnikatele)

1. Srážková daň u dohod o pracovní činnosti

Nová pravidla pro uplatnění srážkové daně z příjmů ze závislé činnosti. Srážková daň se uplatňuje u zaměstnanců u příjmů z dohod o provedení práce a u příjmů z dohod o pracovní činnosti. Z příjmů plynoucích z dohod o provedení práce se bude srážková daň uplatňovat podle dosavadních pravidel (včetně stávající hranice příjmů 10.000 Kč měsíčně). Nově se srážková daň použije i u jiných příjmů ze závislé činnosti (např. u příjmů z dohod o pracovní činnosti), pokud nebude mít zaměstnanec u příslušného zaměstnavatele podepsáno prohlášení k dani a pokud nebude překročena hranice příjmu 2.500 Kč měsíčně.

Pokud úhrn příjmů ze závislé činnosti plynoucích z jiných titulů, než je dohoda o provedení práce, přesáhne hranici 2,5 tis. Kč, bude se i v roce 2018 uplatňovat zálohová daň.

2. Zvýšení daňového zvýhodnění na prvé dítě

Přehled daňového zvýhodnění na dítě 2015, 2016, 2017, 2018

 

2015

2016

2017

2018

 

rok/měsíc

rok/měsíc

rok/měsíc

rok/měsíc

první dítě

13.404/1.117

15.204/1.267

druhé dítě

15.804/1.317

19.404/1.617

třetí dítě a další dítě

17.004/1.417

20.604/1.717

24.204/2.017


Od ledna 2018 se zvyšuje daňové zvýhodnění na prvé dítě ze současných 13.404 Kč (1.117 Kč měsíčně) na 15.204 Kč (1.267 Kč měsíčně), tj. o 150 Kč měsíčně. Částky daňového zvýhodnění na další děti zůstávají pro rok 2018 na úrovni roku 2017. Přehled viz tabulka.

3. Elektronické prohlášení k dani z příjmů ze závislé činnosti

Prohlášení k dani budou moci zaměstnanci u svých zaměstnavatelů od roku 2018 učinit i elektronicky. Vedle elektronického formuláře bude vydán i nový tiskopis prohlášení k dani vzor 26. V případě elektronické formy je však nutné, aby zaměstnavatel zajistil jednoznačnou identifikaci konkrétního zaměstnance - elektronickým podpisem nebo prostřednictvím interního informačního systému zaměstnavatele. Od roku 2018 bude tedy zcela na rozhodnutí jednotlivých zaměstnavatelů jakou formu prohlášení k dani podle § 38k zákona o daních z příjmů u svých zaměstnanců zvolí, zda listinnou, či elektronickou. Případně lze obě uvedené formy kombinovat. Doklady prokazující nárok na uplatnění nezdanitelných částek, daňových slev a zvýhodnění na děti budou také akceptovány i v jejich elektronické

4. Rozšíření zaměstnaneckých benefitů

Od roku 2018 je novelizováno ustanovení pro plnění poskytovaná zaměstnavateli nepeněžně z nedaňových nákladů, která jsou u zaměstnanců osvobozena od daně (§ 6 odst. 9 písm. d) zákona o daních z příjmů). Nově je vedle stávajících příspěvků např. na rekreaci, kulturní a sportovní akce zařazen mimo jiné i příspěvek na pořízení zdravotnických prostředků na lékařský předpis (např. dioptrických brýlí nebo zdravotní obuvi) a rovněž i příspěvek na tištěné knihy, včetně obrázkových knih pro děti (mimo knih, ve kterých reklama přesahuje 50 % plochy). Na straně zaměstnavatele se musí jednat o příspěvky poskytnuté z fondů (FKSP či sociálního fondu), případně o příspěvky poskytnuté ze zisku po zdanění či jako nedaňový výdaj (náklad).

5. Snížení základu daně o odběry krve a krvetvorných buněk

Podle zákona schváleného v roce 2017 je oceněno bezúplatné plnění (dar) pro zdravotnické účely za jeden odběr krve částkou 3.000 Kč. O tuto částku lze u fyzických osob snížit základ daně podle § 15 zákona o daních z příjmů. Až doposud byl jeden odběr krve oceněn částkou 2.000 Kč. Uvedené platí pouze pro dárce, kterým nebyla poskytnuta jiná finanční úhrada výdajů spojených s odběrem krve kromě úhrady prokázaných cestovních nákladů spojených s tímto odběrem. Dále si mohou nově dárci od základu daně odečíst také částku 20.000 Kč za každý odběr krvetvorných buněk.

Obě nezdanitelné části základu daně ve výších 3.000 Kč a 20.000 Kč za jeden odběr lze uplatnit prvně již za letošní rok (2017) v daňovém přiznání či v rámci ročního zúčtování daně, tj. tato úprava se týká odběrů uskutečněných po 1. 1. 2017.

Poznámka: nejde o změnu od 1. 1. 2018, ale vzhledem ke schválení v průběhu roku 2017 s možností uplatnit již za rok 2017 úkony činěnými v roce 2018, tak uvádíme ve výčtu změn.

6. Zpřísnění podmínek pro získání daňového bonusu

Od roku 2018 dojde ke zpřísnění podmínek pro vyplácení daňového bonusu na vyživované děti, příjmy z kapitálového majetku (§ 8 ZDP) a příjmy z nájmu (§ 9 ZDP) se nebudou započítávat do limitu příjmů, který je nutný splnit pro získání daňového bonusu, kterým je šestinásobek minimální mzdy (pro rok 2018 částka 73 200 Kč ročně). Daňový bonus na vyživované děti se tudíž nově poskytne pouze těm poplatníkům, kteří dosahují příjmů ze závislé činnosti (§ 6 ZDP) nebo příjmů ze samostatné činnosti (§ 7 ZDP).

7. Výdaje procentem z příjmů a slevy na dani

Od 1. 1. 2018 je možné uplatnit výdaje procentem z příjmů a současně uplatnit slevu na manžela/manželku či daňové zvýhodnění na dítě. To bylo možné doposud pouze v případě, pokud dílčí základy daně stanovené s využitím výdajů stanovených procentem z příjmů nepřesáhly 50 % celkového základu daně. Tato možnost se zavádí se současným snížením maximálních částek „procentuálních“ výdajů.
Maximální částky procentuálních výdajů se snižují na polovinu – úprava původní umožňuje uplatnit výdaje ve výši 60 % příjmů z živnosti neřemeslné, maximálně však 1,2 mil. Kč; podle nové úpravy lze uplatnit také výdaje ve výši 60 % příjmů z živnosti neřemeslné, maximálně však jen 600 tis. Kč. Nová, poloviční, maxima procentuálních výdajů se použijí povinně od zdaňovacího období roku 2018, za rok 2017 je ponechána možnost volby (vyšší limit výdajů bez slev nebo nižší limity se slevami).
 
Od roku 2018 platí nižší výdajové paušály pro všechny podnikatele a pronajímatele bez dalších podmínek a omezení. Neuplatní-li poplatník výdaje prokazatelně vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů, může nově uplatnit paušální výdaje maximálně ve výši:
• 800 000 Kč u příjmů ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství a z příjmů z živnostenského podnikání řemeslného,
 • 600 000 Kč u příjmů ze živnostenského podnikání,
 • 300 000 Kč u příjmů z nájmu majetku zařazeného v obchodním majetku,
 • 400 000 Kč z jiných příjmů ze samostatné činnosti, s výjimkou příjmů podle § 7 odst. 1 písm. d ZDP a podle § 7 odst. 6 ZDP a
• 300 000 Kč u příjmů z nájmu podle § 9 odst. 1 ZDP.
 
Srovnání:
 

Výdaje jako procenta z příjmů

limit 2016

limit 2018

80%

1 600 000 Kč

800 000 Kč

60%

1 200 000 Kč

600 000 Kč

40%

800 000 Kč

400 000 Kč

 
Snížení limitu je doprovázeno možností uplatnění daňového zvýhodnění na děti a slevy na manželku bez vlastních příjmů. Za rok 2017 je možnost volby (nižší výdajový limit + zvýhodnění na děti a sleva na manželku nebo vyšší výdajový limit bez možnosti uplatnění zvýhodnění a slevy).

8. Slevy na dani v návaznosti na invaliditu a průkaz ZTP/P

Možnost uplatnění základní a rozšířené slevy na invaliditu a posouzení dítěte jako vyživovaného je navázána na skutečnost, od kdy byl/nebyl přiznán invalidní důchod pro invaliditu určitého stupně. Dosud byla rozhodující skutečnost, kdy začal být příslušný invalidní důchod vyplácen. Obdobně se postupuje u zvýšené slevy na manžela, zvýšeného daňového zvýhodnění na děti nebo slevy na držitele průkazu ZTP/P.

9. Změny v důsledku růstu minimální a průměrné mzdy

Od 1. 1. 2018 se nařízením vlády č. 286/2017 Sb. navyšuje minimální mzda z dosavadních 11 000 Kč na 12 200 Kč. V důsledku toho se zvyšuje sleva za umístění dítěte (tzv. „školkovné“) z 11 000 Kč na 12 200 Kč ročně za každé vyživované dítě. Dále se tím zvyšuje hranice nároku na výplatu daňového bonusu ve výši šestinásobku minimální mzdy, tj. na 73 200 Kč ročně, resp. 6 100 Kč měsíčně při uplatnění měsíčního bonusu u záloh na daň z příjmů u zaměstnavatele. Výše minimální mzdy také ovlivňuje hranici pro úplné osvobození starobních důchodů ve výši 36násobku minimální mzdy, což je 439 200 Kč. Na roční důchod, který je vyšší než tato částka, se osvobození v roce 2018 nevztahuje.

U zaměstnanců je minimální mzda také minimálním vyměřovacím základem, z kterého se povinně odvádí pojistné na zdravotní pojištění ve výši 13,5 % (4,5 % zaměstnanec a 9 % zaměstnavatel), tj. 1 647 Kč měsíčně. Stejnou částku budou muset od ledna 2018 odvádět i tzv. osoby bez zdanitelných příjmů, tj. osoby, které nemají zdanitelné příjmy z pohledu sociálního a zdravotního pojištění; zjednodušeně řečeno nejsou zaměstnanci, osobami samostatně výdělečně činnými ani státními pojištěnci.

Od 1. 1. 2018 se pro účely důchodového pojištění zvyšuje Nařízením vlády č. 343/2017 Sb. průměrná mzda, a to na částku 29 979 Kč. Ta je u daně z příjmů určující pro výpočet solidárního zvýšení daně, které činí 7 % z rozdílu mezi ročními hrubými příjmy a 48násobkem průměrné mzdy 1 438 992 Kč. V případě výpočtu měsíční zálohy na daň z příjmu se pak jedná o 7 % z rozdílu mezi měsíční hrubou mzdou a 4násobkem průměrné mzdy 119 916 Kč.

Průměrná mzda je rozhodující pro výpočet minimálních i maximálních vyměřovacích základů pro odvody sociálního a zdravotního pojištění. Konkrétně minimální vyměřovací základ pro stanovení odvodů na veřejné zdravotní pojištění OSVČ činí 6násobek průměrné mzdy, tudíž nově 179 874 Kč, čemuž potom odpovídá minimální měsíční záloha ve výši 2 024 Kč.

U odvodů pojistného na sociální zabezpečení je minimální měsíční vyměřovací základ stanoven v případě hlavní činnosti ve výši 25 % průměrné mzdy, tj. 2 189 Kč, a v případě vedlejší činnosti 10 % průměrné mzdy, tj. 876 Kč. Průměrná mzda je použita i ke stanovení maximálního vyměřovacího základu u pojistného na sociální zabezpečení, a to ve výši jejího 48násobku, stejně jako u solidární daně.


daňově poradenské společnosti KODAP


Kodap skupina - daňové poradenství

mini mapa ČR Vybrat kancelář

Specializované kanceláře

+420 485 228 471

info@kodap.cz

cs en de 

ETL Global
newsletter close
X

Chci odebírat z Kodap.cz:

Aktuality Čtvrtletník Školení
Společnost KODAP se zavazuje využívat poskytnutou adresu pouze k účelu zasílání vámi zvolených novinek.

Odběr můžete kdykoli odhlásit.