skupina

Fotovoltaické elektrárny: byznys, hobby a problém

Energie ze slunce je populární. Vyvolává velká očekávání i polemiky. Prudce rostoucí podíl fotovoltaických elektráren je stimulován vysokými výkupními cenami, které pro tento zdroj každý rok vyhlašuje a 20 let garantuje Energetický regulační úřad. Podle zákona o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie může každý rok snížit ceny nejvýše o 5%. Vznikají velké sluneční farmy, které již nejsou žádným experimentem, ale zdrojem, schopným dodat za dobrého světla do sítě megawatty výkonu. Potíž nastane, jakmile  pod sluncem propluje mrak. Během několika sekund klesne výkon elektrárny třeba i na pouhou desetinu. Elektrickou energii zatím efektivně skladovat neumíme a tak distributorům nezbývá než udržovat rezervní kapacity konvenčních zdrojů.
 
Propočty investorů potvrzují návratnost stamilionových investic do velkých slunečních elektráren uvedených do provozu v roce 2010 zhruba za 7-13 let, včetně nákladů na úvěrové financování. To vše díky mechanismu zaručených cen. Energetici upozorňují na extrémně nepřiměřený podíl podpory fotovoltaiky ve srovnání s podporou ostatních obnovitelných zdrojů. Poměrně rychlá a bezproblémová návratnost přitom zvyšuje spotřebitelům cenu energie nejen díky přerozdělovacímu mechanismu výkupních cen, ale také kvůli vyvolaným investicím do rozvodných sítí. Není divu, že se v poslední době hovoří o snížení výkupních cen energie z fotovoltaiky o cca 4 až 5 Kč/kWh. Energetický úřad původně zvažoval tento krok již pro rok 2010. Radikální snížení výkupních cen je však odloženo až na rok  2011. Pro rok 2010 byly stanoveny ceny ve výši 11,28 Kč pro zelený bonus a 12,25 pro prodej.
 
Graf č. 1 zachycuje vývoj výkupních cen od r. 2006 do r. 2011 se zvažovaným razantním snížením v r. 2011
Vývoj výkupních cen energie z fotovoltaiky
 
Záměr snížit výkupní ceny znamená špatné vyhlídky pro malé instalace na střechách rodinných domů. Poměr nezbytných investic a produkčních schopností je zde podstatně nepříznivější než u velkých slunečních farem a razantní snížení výkupních cen by z jejich výstavby pro majitele učinilo finanční past. A to by byla škoda. Nekonečná plocha střech je spící potenciál, který umožňuje instalovat množství drobných zdrojů přímo v místě, kde lze energii z velké části také spotřebovat, a to bez velké zátěže rozvodných sítí a bez záborů zemědělské půdy. Drobné fotovoltaické elektrárny na domech jsou z hlediska podpory ekologické energetiky zcela jiným typem zdroje, než hektarové farmy černomodrých panelů a k jejich podpoře by se mělo přistupovat odlišně.
 
Energetický regulační úřad má povinnost výkupní ceny regulovat tak, aby návratnost investic byla nejvýše 15 let a v této lhůtě byl vytvořen i přiměřený zisk.
Majitel FVE si pro dodávky elektrické energie může zvolit režim výkupních cen nebo režim „zelených bonusů“. V režimu výkupních cen (prodej) je veškerá vyrobená energie od výrobce vykoupena provozovatelem regionální distribuční soustavy za předem stanovené minimální výkupní ceny. V roce 2009 byla výkupní cena výměrem ERÚ nastavena na 12,89 Kč, pro rok 2010 je cena stanovena na 12,25 Kč. Vlastní spotřebovanou energii si výrobce nakupuje od distributora podle standardních tarifů.
 
V režimu zelených bonusů výrobce obdržel v podmínkách roku 2009 za veškerou vyrobenou elektřinu zelený bonus ve výši 11,91 Kč,  bez ohledu na to, jestli ji spotřeboval nebo přebytek dodal do sítě. Elektrárny uváděné do provozu v roce 2009 dodávaly tyto přebytky bez nároku na další úhradu, protože distributoři na výkup v tomto režimu nebyli povinni uzavřít smlouvy a nevyplatilo se jim to. Pro výrobce je tedy optimální, když většinu vyrobené energie také sám spotřebuje a ušetří tak za její nákup ze sítě. Princip zůstává stejný i pro rok 2010, pouze se mění výše zeleného bonusu a to na 11,28 Kč.
Téměř všichni drobní výrobci sluneční energie se shodují v očekávání doby návratnosti od osmi do deseti let. Jedná se ale pouze o prostou návratnost vynaložené investice, která nebere v potaz finanční náklady v podobě úroků z úvěrů nebo naopak ušlých úroků z vlastních prostředků uložených např. na termínovaném vkladu.
 
Opomíjet nelze ani provozní náklady, daně a pojistné odvody z výnosů elektrárny. U pojistného na sociální a zdravotní pojištění přitom mnozí drobní výrobci ani netuší, že se na ně nevztahují stejné pětileté „prázdniny“ jako na daň z příjmů. Pokud všechny tyto položky zohledníme, doba návratnosti se prodlouží.
 
Následující propočty byly provedeny z reálných údajů o pořízení dvou běžných střešních fotovoltaických elektráren ve druhé polovině roku 2009 na ploše cca 36 m2 s instalovaným výkonem cca 5 kWp. Plánována je roční produkce 5069 kWh. Pořizovací cena elektrárny činí pro režim zelený bonus cca 550 tis. Kč bez DPH, v případě režimu prodej může být o cca 30 tis. Kč dražší. V režimu zelený bonus lze počítat s tržbami kolem 60 tis. Kč ročně a v režimu prodej zhruba 65 tis. K tomu lze u režimu zelený bonus běžné domácnosti přičíst k dobru roční úsporu na spotřebě elektrické energie cca 8-13 tis. Kč. Režijní náklady vč. pojištění představují částku kolem 6 tis. Kč ročně.
 
Výpočty prokázaly výhodnost využití pětiletého daňového osvobození. V dalším období je třeba optimalizovat využití odpisů a po odepsání elektrárny za dalších deset let využít paušálních výdajů ve výši 40% z tržeb. Propočty vycházejí ze stability systému daní a pojistného, což je ovšem dlouhodobě nereálné..
 
Zohlednění nezbytných nákladů a ceny peněz dobu návratnosti podstatně prodlužuje. Graf č. 2  porovnává dobu návratnosti v režimu zelený bonus. Doba návratnosti, která nebere v úvahu cenu financování pro rok 2009 činila 8 let a dva měsíce, v roce 2010 po 5% snížení výkupních cen 8,6 let. Dojde-li ke zvažovanému radikálnímu snížení zelených bonusů, prodlouží se na necelých 13 let. Při zohlednění ušlých úroků  ze spoření vychází doba návratnosti na téměř 11 let (11,51 let v roce 2010) a v případě zásadního snížení bonusů, se pak prodlouží až nad 20 let.
 
Jestliže  bude financována instalace elektrárny z úvěru, posune se návratnost FVE uvedených do provozu v roce 2009 až nad 14 let. Po minimálním snížení cen pro rok 2010 překročí doba návratnosti 20 let. Po extrémním snížení bonusů se vyšplhá dokonce až nad 23 let. To už je téměř hranice předpokládané životnosti fotovoltaických panelů.
 
graf č. 2
návratnost fotovoltaické elektrárny - prodej energie
 
Graf č. 3 znázorňuje obdobné srovnání doby návratnosti v systému prodeje. V tomto případě činí doba prosté návratnosti 9 let a 9 měsíců pro FVE uvedené do provozu v roce 2009 a 10,32 let pro soustavy spuštěné v roce 2010.  FVE, které zahájí výrobu v roce 2011 vrátí investorům výdaje v případě snížení výkupních cen za 17 let.
 
Vezmeme-li v úvahu náklady na financování elektrárny, návratnost se v podmínkách roku 2009 posouvá téměř na 14 let, v podmínkách roku 2010 na 14,62 let (při zohlednění ušlých úroků z vkladu) a 17 let (při zohlednění úroků z úvěru). Po razantním snížení výkupních cen od roku 2011 by takto zvažovaná návratnost dosahovala cca 29 resp. 30 let, což už je ovšem za hranicí předpokládané životnosti fotovoltaických panelů (25 let).

graf č. 3
Srovnání návratnosti fotovoltaických elektráren
 
Pokud ERÚ sníží výkupní ceny o plánovaných 30 – 40 % výstavba malých slunečních elektráren se v roce 2011 zastaví a osloví snad jen ty, kdo jejich provoz pojmou jako hobby. Razantní snížení cen by ještě zhoršilo plnění závazku České republiky do konce roku 2010 pokrývat 10 % roční spotřeby elektrické energie z obnovitelných zdrojů. V současné době se pohybujeme jen kolem 6 %.
 
I kdybychom nebrali příliš vážně náš „evropský“ závazek sotva můžeme nad hrozbou stagnace fotovoltaiky mávnout rukou. Vývoj jde v tomto oboru rychle dopředu právě proto, že mu státy vytvářejí dobré podmínky. Přes všechny výhrady nutno připustit, že se to dělá způsobem nanejvýš tržním. Namísto nepřehledných přímých dotací do výzkumu, vývoje a výstavby elektráren je na cenách a zelených bonusech přímo podporována produkce ekologické energie. Výzkumníci a výrobci technologií proto fungují v konkurenčním prostředí. Rezignovat na tuto živou praxi znamená oddalovat čas, kdy fotovoltaika dokáže nahradit docházející fosilní energetické zdroje. Pokrok je zde opravdu překotný, technologie se stále zlevňují a začínají se objevovat i nadějné projekty slibující vyřešit problém skladování energie.
 
Zamýšlená novelizace zákona o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů umožní ERÚ snížit výkupní ceny pro elektřinu z FVE o více než 5 % pouze u nových elektráren, jejichž návratnost by byla kratší než 11 let. Otázkou je, jak tuto návratnost počítat. Jak je vidět z reálných propočtů, je hranice 11 let překročena již při současných cenách. Racionální cesta nyní nevede přes plošné snížení výkupních cen zelené energie. Nutné je důsledně ale výrazně rozlišit podporu malých a velkých fotovoltaických elektráren.
 
Výpočty využité pro tento článek jsou dostupné k prostudování na www.kodap.cz
 
David Pur, student Hospodářské fakulty TU Liberec
Vlastimil Sojka, daňový poradce KODAP s.r.o.
 
Zveřejněno též na www.finance.cz

Kodap skupina - daňové poradenství

mini mapa ČR Vybrat kancelář

Specializované kanceláře

+420 485 228 471

info@kodap.cz

cs en de 

ETL Global
newsletter close
X

Chci odebírat z Kodap.cz:

Aktuality Čtvrtletník Školení
Společnost KODAP se zavazuje využívat poskytnutou adresu pouze k účelu zasílání vámi zvolených novinek.

Odběr můžete kdykoli odhlásit.