Účinná lítost u zkrácení daně
publikováno dne 23.08.2010Většina daňových poplatníků má daňové delikty spojené s daňovou kontrolou a následným doměřením daně, úroku z prodlení, penále a někdy i pokuty. Málokdo si přitom připouští, že by zjištěné daňové úniky mohly být posouzeny také jako trestný čin. Není proto na škodu vědět, že se takovému případu dá čelit účinnou lítostí. Ústavní soud k tomu vydal v uplynulém roce významný nález (sp. zn. IV. ÚS 3093/08).
Z dosavadního výkladu velkého senátu Nejvyššího soudu (sp. zn. Tdo 756/2006) se dovozovalo, že zánik trestní odpovědnosti z důvodu účinné lítosti v podobě dobrovolného zaplacení dlužné daně je zásadně vyloučen poté, kdy je úmyslné zkrácení daně odhaleno při daňové kontrole a správce daně rozhodne o doměření daně.
Nález Ústavního soudu však takový výklad odmítl. Odkázal přitom na trestní zákoník a jeho zvláštní ustanovení o účinné lítosti vztahující se k trestnému činu neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení a podobné povinné platby. V případě tohoto trestného činu je v zákoně výslovně uvedeno, že trestní odpovědnost zanikne, jestliže pachatel dodatečně svou povinnost splní, dříve než soud prvního stupně začne vyhlašovat rozsudek. Ústavní soud dospěl k závěru, že stejně se má postupovat i v případě trestného činu zkrácení daně (nikoliv jen neodvedení daně), přičemž jeho odhalení v rámci daňové kontroly není na překážku.