V souvislosti s otázkou zastoupení v daňovém řízení stojí za pozornost rozsudek Nejvyššího správního soudu, vydaný dne 22. 5. 2008 pod čj. 2 Aps 3/2007-91. Pokud daňový subjekt udělí určité osobě plnou moc, aby jej zastupovala při jednáních se správcem daně, nelze jej dle tohoto rozsudku nutit, aby se takových jednání sám účastnil. V případě, že správce daně přesto trvá na osobní účasti daňového subjektu (resp. jeho statutárního orgánu), musí dobře odůvodnit, proč je takové opatření nezbytné, tedy proč nelze danou záležitost projednat pouze se zvoleným zástupcem. Jestliže tak správce daně neučiní, jedná se o nezákonný postup, spočívající v obcházení práva daňového subjektu na zastoupení.