S účinností od 1. ledna 2009 vstoupí v platnost rozsáhlá novela zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. Ve svých 313 bodech přináší kromě technických úprav také řadu zásadních změn a zejména uvádí znění zákona do souladu s komunitárním právem Evropské unie.
Následující výčet změn není samozřejmě úplný, ale jejich dopad na plátce může být významný.
Podle novely se finanční pronájem (leasing), tj. nájem s povinností po jeho skončení najatou věc nájemcem nabýt, považuje za dodání zboží a dnem uskutečnění zdanitelného plnění je den vzniku práva najatou věc užívat. Leasingová společnost tak vyúčtuje DPH z celé ceny leasingu hned na jeho začátku a nikoliv postupně s každou splátkou. Aby se jednalo o dodání služby tak jako doposud, musela by leasingová smlouva stanovit pouze právo, nikoliv povinnost, následného odkoupení najaté věci.
Ustanovení o přeúčtování tepla, chladu, elektřiny, plynu, vody a služeb byla zcela vypuštěna. Místo toho bude nově možné přeúčtovat a nezahrnout do základu daně pouze částky, které byly vynaloženy jménem a na účet jiné osoby. Přijatá částka přitom nesmí převýšit částku uhrazenou a plátce si neuplatní nárok na odpočet.
Jestliže si plátce zvýšil svou daňovou povinnost tím, že použil nesprávně vyšší sazbu daně nebo že uplatnil daň u osvobozeného plnění nebo plnění, které není předmětem daně, nemohl již chybu napravit. Od roku 2009 bude moci vystavit opravný daňový doklad a ve zdaňovacím období, v němž opravný doklad doručí příjemci plnění, si bude moci v řádném daňovém přiznání daň snížit.
Při použití hmotného majetku nebo poskytování služeb pro účely nesouvisející s ekonomickými činnostmi plátce se dosud základ daně určoval podle zákona o oceňování. Nově se u hmotného majetku použije pořizovací cena a u služeb celkové náklady.
Při poskytování reklamních, poradenských a jiných služeb podle § 10 odst. 6 ZDPH bude třeba zjišťovat, zda zahraniční osoba, jíž se služba poskytuje, nemá provozovnu v tuzemsku a zda se služba neposkytovala právě pro tuto provozovnu. V takovém případě by bylo místem plnění tuzemsko. Může se totiž stát, že zahraniční objednatel o existenci tuzemské provozovny nebude poskytovatele služby informovat a ten, nic netuše, neuplatní DPH na výstupu.
Novela umožňuje bezúplatné poskytování obchodních vzorků, a to bez ohledu na jejich hodnotu.
U obou typů dokladů se musí nově uvést datum, kdy byly na doklad přijatý z EU doplněny údaje o sazbě daně, dani a datu pořízení zboží. Toto datum se považuje za datum vystavení daňového dokladu, což může být v případě dodání zboží určující pro stanovení zdaňovacího období.
Současná úprava umožňovala vystavit daňový doklad na vyžádání příjemcem plnění. Nová úprava ukládá plátci povinnost daňový doklad vystavit vždy do 15 dnů od uskutečnění plnění nebo přijetí úplaty.