Daňová ztráta – novinky bez potlesku poplatníků

Jak je veřejnosti dobře známo, od 1. 1. 2008 došlo v daňovém systému k velkým změnám, jež se nejvýrazněji dotkly zákona o daních z příjmů. Úpravám se nevyhnulo ani ustanovení § 38r, podle kterého se tříletá lhůta pro vyměření daně za období, v němž byla vyměřena daňová ztráta, prodlužuje o počet let, během nichž lze tuto ztrátu uplatnit. V důsledku zavedení tohoto ustanovení v rámci zákona o investičních pobídkách a na základě několika judikátů je bylo možné vztáhnout pouze na poplatníky, jimž byla poskytnuta investiční pobídka formou slevy na dani.

Od letošního roku se však již § 38r týká všech poplatníků. Zákonodárce jej totiž rozšířil o nový odst. 4, ve kterém výslovně uvádí, že se citované ustanovení vztahuje „na všechny poplatníky bez ohledu na to, zda jim byla poskytnuta investiční pobídka podle zvláštního právního předpisu“. V důsledku uvedené změny se lhůta, ve které finanční orgány mohou přezkoumávat vykázanou daňovou ztrátu, de facto prodloužila pro všechny poplatníky až na 8 let. K jejich nemalé radosti tak pokračuje tradice novoročních zpřísnění institutu daňové ztráty. Od 1. 1. 2004 se zkrátila doba k uplatnění daňové ztráty ze sedmi na pět zdaňovacích období následujících po období, ve kterém ztráta vznikla. Současně byl vložen nový § 38na, jenž omezil uplatnění daňových ztrát při podstatné změně ve složení společníků a akcionářů nebo při podstatné změně předmětu podnikání. Od 1. 1. 2007 pak následovala změna v úpravě penalizace dle zákona o správě daní a poplatků. Ta umožňuje předepsat poplatníkovi penále nejen v případě doměření daňové povinnosti, nýbrž i v případě dodatečného platebního výměru na snížení daňové ztráty. Penále přitom činí 5 % ze snížení ztráty.