Co nás čeká v daních s novou vládou? Naše prognóza
publikováno dne 23.08.2010Zeptáte-li se daňového profesionála, jaké změny by nejvíc uvítal v daňovém systému, potom nejspíš uslyšíte: „Nejlépe žádné, a to alespoň tři roky.“ Ze všeho nejvíce nám totiž v daních chybí stabilita, o kterou by bylo možné opírat dlouhodobější podnikatelské strategie.
Nad koaliční smlouvou se zatím můžeme jen dohadovat, jaké a jak razantní změny skutečně nastanou, neboť dohodnuté záměry jsou spíše obecné a často lze i pochybovat, jestli byly při koaličních jednáních domýšleny všechny důležité souvislosti.
Nad koaliční smlouvou se zatím můžeme jen dohadovat, jaké a jak razantní změny skutečně nastanou, neboť dohodnuté záměry jsou spíše obecné a často lze i pochybovat, jestli byly při koaličních jednáních domýšleny všechny důležité souvislosti.
Koncepční změny
Formulován je závazek sjednotit základ pro daně z příjmů a zdravotní a sociální pojistné a zároveň vytvořit pro výběr těchto plateb jednotné inkasní místo. Tento záměr není nový, avšak poprvé je součástí koaličních dohod. Realizace nebude jednoduchá, a proto odhadujeme, že se to může podařit spíše až na konci volebního období. Možná by pro začátek stačilo sjednotit základ daně a vyměřovací základy a hlavně lhůty pro placení odvodů a záloh.
V zájmu zjednodušení daňového systému se plánuje i zrušení dědické a darovací daně a její převedení pod daň z příjmů. Jedná se o diskutabilní záměr s řadou teoretických i technických úskalí. Dovolujeme si odhadnout, že tak zásadní změna se za čtyřleté volební období nestihne, a pokud ano, tak za cenu velkých problémů a daňových úniků.
Zdanění loterií a hazardu se sjednotí s ostatními druhy podnikání - sazba daně 20 % a žádné další zvláštní režimy a výjimky. Odpor bude jistě silný a prověří skutečnou vůli koalice čelit silné lobby hazardu. Očekáváme v průběhu celého volebního období řadu průtahů, které nakonec záměr zhatí.
U sazeb daně z přidané hodnoty se předpokládá zvýšení snížené sazby. Jeho rozsah bude do značné míry záviset na vývoji státního rozpočtu. Odhadujeme, že vláda nebude mít odvahu zvýšit sazbu o více než 5 %, aby neohrozila sociální smír. Sjednocení obou sazeb není reálné.
Skepticky vidíme záměr zrušit silniční daň na osobní automobily, stejně jako záměr zrušit podnikatelům, kteří nevedou účetnictví, dodaňování pohledávek starších čtyř let při ukončení podnikání. Kromě nároku na státní pokladnu existuje v případě pohledávek reálná obava z daňových úniků, nehledě na možné znevýhodnění podnikatelů, kteří vedou účetnictví.
Za zmínku stojí také záměr prodloužit lhůtu pro vyměření daně, a tudíž i pro kontrolu, ze tří na 5 let. Nutno připomenout, že nový daňový řád sice od roku 2011 nadále počítá s tříletou lhůtou, ale je v něm zakotveno tolik důvodů k jejímu prodlužování, že je komfort kontrolních orgánů dostatečně zajištěn. Prodlužování lhůty považujeme v tomto kontextu za zbytečné a věříme, že se jej podaří zákonodárcům rozmluvit.
S napětím budeme očekávat, jak se koaliční smlouva přetaví do programového prohlášení vlády, a hlavně, jak budou vypadat její reálné kroky v nejbližších letech.
V zájmu zjednodušení daňového systému se plánuje i zrušení dědické a darovací daně a její převedení pod daň z příjmů. Jedná se o diskutabilní záměr s řadou teoretických i technických úskalí. Dovolujeme si odhadnout, že tak zásadní změna se za čtyřleté volební období nestihne, a pokud ano, tak za cenu velkých problémů a daňových úniků.
Zjednodušení systému a rušení výjimek
Koaliční smlouva se zaklíná zjednodušením a zpřehledněním daňového systému. Za tím účelem má být zrušena většina stávajících daňových výjimek. Smlouva ovšem jedním dechem uvádí seznam výjimek z rušení výjimek. Má jít o podporu vědy a výzkumu, rodin s dětmi a o solidaritu vůči slabým a potřebným, dále o podporu vlastního bydlení a o odpovědnost vůči vlastnímu vzdělání a stáří. Takto obecně a široce formulovaný seznam „výjimek z rušených výjimek“ dává tušit, že se žádná velká revoluce nechystá. Očekáváme další „dramatický“ souboj o stravenky, který bude zakrývat jiné důležité změny zákona s tím, že stravenky nakonec opět budou vládou účelově obětovány sebechvále odborových předáků. Ze zákona pak možná v tichosti zmizí několik výjimek, které jsou dnes pro státní rozpočet podstatně vyšší finanční zátěží.Sazby daně
Koaliční smlouva nepočítá se změnou sazby daně z příjmů právnických osob. U fyzických osob nechce koalice zvyšovat progresi daně a současně chce eliminovat degresi nad rámec max. vyměřovacích základů. Koaliční smlouva neříká nic o technické stránce této změny, lze ovšem předpokládat, že k ní dojde cestou zrušení tzv. superhrubé mzdy a zvýšením sazby daně u vyšších příjmů. Cílový termín této změny, rok 2012, považujeme za reálný.Zdanění loterií a hazardu se sjednotí s ostatními druhy podnikání - sazba daně 20 % a žádné další zvláštní režimy a výjimky. Odpor bude jistě silný a prověří skutečnou vůli koalice čelit silné lobby hazardu. Očekáváme v průběhu celého volebního období řadu průtahů, které nakonec záměr zhatí.
U sazeb daně z přidané hodnoty se předpokládá zvýšení snížené sazby. Jeho rozsah bude do značné míry záviset na vývoji státního rozpočtu. Odhadujeme, že vláda nebude mít odvahu zvýšit sazbu o více než 5 %, aby neohrozila sociální smír. Sjednocení obou sazeb není reálné.
Pamlsky pro voliče
Koaliční smlouva obsahuje několik záměrů, které naopak nároky na státní rozpočet zvýší. Jde o zvýhodnění péče o děti, o seniory nebo podporu výstavby startovacích bytů. Očekáváme, že tyto záměry narazí na možnosti státního rozpočtu a uskutečněny budou pouze v případě mimořádně dobrého ekonomického vývoje krátce před příštími volbami.Lákadla pro podnikatele
Osud běhu na dlouhou trať lze prorokovat i odvážnému záměru vracet plátcům DPH daň z dlouhodobě neuhrazených pohledávek. Jakkoli by to každý věřitel uvítal, stát určitě nebude chtít, aby mu zůstal v ruce Černý Petr v podobě DPH uplatněného dlužníkem a z toho plynoucích velkých daňových úniků. V letech 2011 a 2012 se jej tedy nejspíš ještě nedočkáme.Skepticky vidíme záměr zrušit silniční daň na osobní automobily, stejně jako záměr zrušit podnikatelům, kteří nevedou účetnictví, dodaňování pohledávek starších čtyř let při ukončení podnikání. Kromě nároku na státní pokladnu existuje v případě pohledávek reálná obava z daňových úniků, nehledě na možné znevýhodnění podnikatelů, kteří vedou účetnictví.
Za zmínku stojí také záměr prodloužit lhůtu pro vyměření daně, a tudíž i pro kontrolu, ze tří na 5 let. Nutno připomenout, že nový daňový řád sice od roku 2011 nadále počítá s tříletou lhůtou, ale je v něm zakotveno tolik důvodů k jejímu prodlužování, že je komfort kontrolních orgánů dostatečně zajištěn. Prodlužování lhůty považujeme v tomto kontextu za zbytečné a věříme, že se jej podaří zákonodárcům rozmluvit.
S napětím budeme očekávat, jak se koaliční smlouva přetaví do programového prohlášení vlády, a hlavně, jak budou vypadat její reálné kroky v nejbližších letech.