Účinná lítost: Před odsouzením za trestný čin ochrání i pozdější úhrada daně a příslušenství.
publikováno dne 11.05.2010Judikatura se nově přiklonila k názoru, že účinnou lítostí není jen úhrada daně před odhalením nedoplatku v daňové kontrole, ale že postačí i zaplacení pozdější.
Ústavní soud vydal v uplynulém roce významný nález, který se týká lhůty k uplatnění účinné lítosti u trestného činu zkrácení daně. Z dosavadního výkladu velkého senátu Nejvyššího soudu (sp.zn. Tdo 756/2006) se dovozovalo, že zánik trestní odpovědnosti z důvodu účinné lítosti v podobě dobrovolného napravení škody (totiž zaplacení dlužné daně) je zásadně vyloučen poté, kdy je úmyslné zkrácení daně odhaleno při daňové kontrole a správce daně rozhodne o doměření daně.
Nynější nález Ústavního soudu uvedený závěr odmítl. Odkázal při tom na zvláštní ustanovení o účinné lítosti, které jak původní trestní zákon z roku 1961, tak i nový trestní zákoník obsahují ve vztahu k trestnému činu neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení a podobné povinné platby. V případě tohoto trestného činu je zákonem výslovně upraveno, že k zániku trestní odpovědnosti dochází tehdy, jestliže pachatel svou povinnost dodatečně splní dříve, než soud prvního stupně počal vyhlašovat rozsudek. Ústavní soud dospěl k závěru, že stejnou lhůtu pro uplatnění účinné lítosti je nutno aplikovat rovněž v případě trestného činu zkrácení daně, přičemž jeho odhalení v rámci daňové kontroly není na překážku.
V případě zájmu Vám prostřednictvím naší asociované advokátní kanceláře rádi poskytneme bližší informace.
Ústavní soud vydal v uplynulém roce významný nález, který se týká lhůty k uplatnění účinné lítosti u trestného činu zkrácení daně. Z dosavadního výkladu velkého senátu Nejvyššího soudu (sp.zn. Tdo 756/2006) se dovozovalo, že zánik trestní odpovědnosti z důvodu účinné lítosti v podobě dobrovolného napravení škody (totiž zaplacení dlužné daně) je zásadně vyloučen poté, kdy je úmyslné zkrácení daně odhaleno při daňové kontrole a správce daně rozhodne o doměření daně.
Nynější nález Ústavního soudu uvedený závěr odmítl. Odkázal při tom na zvláštní ustanovení o účinné lítosti, které jak původní trestní zákon z roku 1961, tak i nový trestní zákoník obsahují ve vztahu k trestnému činu neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení a podobné povinné platby. V případě tohoto trestného činu je zákonem výslovně upraveno, že k zániku trestní odpovědnosti dochází tehdy, jestliže pachatel svou povinnost dodatečně splní dříve, než soud prvního stupně počal vyhlašovat rozsudek. Ústavní soud dospěl k závěru, že stejnou lhůtu pro uplatnění účinné lítosti je nutno aplikovat rovněž v případě trestného činu zkrácení daně, přičemž jeho odhalení v rámci daňové kontroly není na překážku.
V případě zájmu Vám prostřednictvím naší asociované advokátní kanceláře rádi poskytneme bližší informace.